Obsah stránky

Větrné kolo

Větrné kolo prožilo údobí, kdy bylo nepostradatelné, ale i nepotřebné, a proto odstranitelné. Tyto snahy byly naštěstí zastaveny v roce 1982, kdy TECHNICKÉ MUZEUM v Brně nabídlo metodickou pomoc při navrhování způsobu konzervace a přípravných oprav větrného kola, ovšem za předpokladu zajištění těchto prací ze strany tehdejšího MNV.

Větrné kolo jako jediný kompletní objekt tohoto druhu na jížní Moravě v dané době navrhuje a doporučuje se, aby Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně zapsalo tento objekt do SEZNAMU KULTURNÍCH PAMÁTEK.

Údaje u větrném kole - rok 1983

Místní národní výbor zasílá údaje o větrném kole v naší obci:

1. Číslo popisné:
Větrné kolo nemá vlastní číslo. Nachází se mezi domem čp. 28 a čp. 29
2. Osada, čtvrť:
Bývalé Zábrdovice, nyní Vedrovice
3. Ulice, místní trať:
Nad koupalištěm
4. Číslo parcely:
Dle katastrální mapy č. 4 na pozemku MNV p. č. 52/1 KÚ 2 Zábrdovice
5. Plný název dřívějšího uživatele:
Vodovodní družstvo, založené v roce 1912 z řad občanů - v počtu 25
6. Dnešní uživatel:
Po roce 1945 bylo větrné kolo převedeno do správy MNV
7. Dřívější způsob využití:
Větrné kolo bylo určeno k čerpání vody do vodojemu a místního vodovodu pro část obce bývalých Zábrdovic a nynější náměstí obce Vedrovice
8. Stav a zachování:
Je zachováno v kompletním stavu s čerpadlem - od roku 1950 byla voda již čerpána elektrickým čerpadlem
9. Odhad fin. hodnoty:
Na starou pořizovací cenu nejsou pamětníci ano záznamy. V roce 1930 kolo spadlo a oprava stála tehdy cca 38 000 Kčs. Tato částka byla uhrazena částečně sbírkou od členů družstva a zbytek samotným tehdejším vodovodním družstvem
10. Návrh na ochranu, provoz, či kulturní využití:
Vzhledem k nutné opravě se v současné době nepočítá s jakýmkoliv využitím. Poněvadž v současné době není možno finančně přispět na opravu ze strany MNV, je v jednání žádost o finanční pomoc z odboru kultury ONV. Stejně tak nemá MNV možnost zajistit dodavatele k provedení renovace.

V Brně dne 14. srpna 1984

Bohužel žádná dokumentace - výkresy, statické nebo jiné výpošty, plány, účtovací doklady se nezachovaly.

Bylo nutné provést detailní zaměření nosné kostry jednotlivých článků a zjistit účinek koroze na stabilitu s ohledem na trván památky do budoucna.

Větrné kolo, výrobek firmy KUNZ Hranice, postavené v letech 1912- 1914 sloužilo pro čerpání vody a toho času je zablokováno, jak vlastní kolo tak i kormidlo.

Nachází se na vyvýšeném místě a sestává z věže, příhradové kontrukceve tvaru jehlanu, jehož spodní základna má rozměry 4650x4650 mm a je osazena litinových patek elipsovitého tvaru o šířce 230 mm při vzdálenosti kotevních šroubů 700 mm o profilu M 24. Patky jsou zakotveny v betonovém základu.

Nosné úhelníky v rozích o rozměru 65x65x12 mm jsou po celé výšce vyztuženy dvanácti zavětrovacími vodorovnými rámy zajišťující vybočení od vzpěrné pružnosti.Tyto ůhelníky mají rozměr 35x35x8 mm ve všech patrech.

Na kótě 17123 mm nachází se obslužná plošina a na kótě 18173 mm kontrolní police pro obsluhu na celém obvodu. Osa kola se nachází na kótě 20543 mm. Poloměr kola vnější - 2153 mm, poloměr vnitřní - 1055 mm. Křídla mají rozměr 154 mm k ose kola a na obvodě 315 mm. Délka každého 1100 mm. Křídel je třicet kusů. Celková výška nad terénem je 20543 mm + poloměr kola 2155 mm, takže výška nad terénem je 22698 mm.

Rozměry věže v základní rovině terénu, kde se nachází výstužný vodorovný rám je 4650 mm do čtverce. Ve výšce 2 m je další rám o rozměrech 4100 mm, ve výšce 4200 mm má rám rozměr 3600 mm. Ve výšce 14250 mm je rám 1440 mm, ve výšce 17125 mm je plošina o rozměrech 2440 mm x 2440 mm, ve výšce 18173 mm obslužná lávka a ve výšce 20543 mm je osa kola.

Konstrukce je dimenzována s velkou bezpečností, což vede k domněnce, že návrh nosných rohových úhelníků i ostatních detailů byl proveden bez statického výpočtu jen na základě pracovníků provádějícího podniku.

Korozijní účinky

Těsně vedle věže je umístěna slepičárna,což má za následek, že za deště hnůj a močůvka byly splavovány na betonový základ, takže kotevní šrouby, kotvící úhelníky byly delší dobu pokryty hnojem. Účinek tohoto agresivního prostředí projevil se tím, že úhelníky 65x65x12 mm na straně k slepičárně jsou korodovány a dnes mají rozměr 60x60x4,8-5 mm.

Účinek koroze projevil se čtyřiceti procentním snížením nosnosti v kotvení. Toto zmenšení nosnosti v kotvení neohrožuje konstrukci tou mírou, aby vznikl havarijní stav, v důsledku celkového předimenzování.

Při tom však účinek koroze nosných konstrukcí, hlavně rohových úhelníků je nepatrný. Je to v důsledku pryskyřičného nánosu pylu na ocelové plochy jak ůhelníku, pásu i kruhové oceli. Tento pryskyřicový povlak v přízemí má tloušťku 0,3 mm a ve vrcholu 5 mm. Po odškrábání nebyla zjištěna skoro žádná koroze, jen stopy. Věž je obklopena lesy a pyl ze stromů v průběhu květeny je navát a usazuje se na povrchu konstrukcí.

Závěr

Na základě statického výpočtu namáhání oceli dosahuje pouze 242 kg/cm2, což je podstatně méně než 1000 kg/cm2 dle původních norem, takže bezpečnost konstrukce je zaručena.

Kotvení nosných úhelníků v betonové patce na stranu k slepičárně je nutno zesílit přivařením úhelníků takových rozměrů, aby celková plocha měla původní hodnotu, a tyto úhelníky obetonovat síťobetonem, opatřit povrh vyhlazenou cementovou omítkou a jako pojistku povrchovým nátěrem.

Pryskyřičný pylový povlak dostatečně lpí na oceli, chrání ocel před korozí, avšak účelné pro další zabezpečení před případnou korozí by bylo opatřit povrch vhodným nátěrem.

S ohledem na stálou deficitnost všech druhů energie a nedostatek energie i v budoucnu, bylo by účelné opět větrné kolo oživit, a tak by poskytlo užitek nejen obci, a přitom by byla záruka stálé údržby v dalších desetiletí.

Mimo využití energie větru, v přímořských státech - v Holandsku, Dánsku „větrné mlýny“ slouží nejenom k získání energie, i jako vzácný turictický exponát.